Situace v ČR

Nová česká legislativa - kožešinové farmy musí ukončit svoji činnost do konce ledna 2019!

Na konci roku 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, kde se nyní nově uvádí: „Zakazuje se chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin.“ Chovatelé jsou povinni ukončit svoji činnost do 31. ledna 2019 a mohou si zažádat o finanční kompenzace, které jim mají pomoci s plněním dlouhodobých závazků.

Kolik zvířat se u nás nyní chová?

V České republice jsou v současné době chováni převážně norci a dva druhy lišek – liška obecná, která u nás žije i ve volné přírodě, a liška polární. V minimální míře se zde chovají také fretky. 

Momentálně je u nás registrováno celkem 9 aktivních chovů tzv. kožešinových zvířat (údaj SVS z jara roku 2018). Celkově se chov odhaduje na přibližně 20 000 zvířat. 

Kožešinové farmy mizí

K uzavírání a rušení kožešinových farem docházelo již před schválením výše zmíněné novely. Každým rokem ubyla minimálně jedna farma a v roce 2015 u nás zcela vymizel chov činčil za účelem získání kožešiny.

V roce 2013 byl zavřen neblaze proslulý chov v Moravských Knínicích  (o rok dříve jsme z tohoto místa zveřejnili znepokojující záběry). V roce 2009 byly uzavřeny farmy v Souměři na Tachovsku, v Příkazech (Olomouc) a farma Lejšovka. 

Kožešinová farma v Souměři (okres Tachov)                                                            Kožešinová farma Lejšovka

V Souměři se v roce 2004 nechal potají zaměstnat ochránce ze Svobody zvířat. Jeho dojemnou výpověď si můžete přečíst zde. Video, které bylo natočeno skrytou kamerou, naleznete na Youtube, fotografie si můžete prohlédnout zde.

Na Lejšovce se chovali lišky a norci. Patřila k našim největším, ale zároveň také technologicky nejlépe vybaveným farmám. V jednom období hovořily odhady až o 1 000 norcích a více než 5 000 liškách. Fotografie uzavřené farmy si můžete prohlédnout zde.

Životní pohoda chovaných kožešinových zvířat

Chov tzv. kožešinových zvířat s sebou pro divoká a nedomestikovaná zvířata nese veliké utrpení, neboť prožijí celý život v klecích, v nichž nejsou naplňovány jejich etologické potřeby. Zvířata jsou chována v nevyhovujících podmínkách (např. jsou v malých a strohých klecích, které často nemají pevné dno). Důsledkem toho se u nich kromě různých onemocnění, zranění nebo biologických abnormalit projevují také časté poruchy chování. Pozorovatelné jsou zejména v podobě stereotypních pohybů a sebepoškozujícího chování: stereotypie jsou stále se opakující bezúčelné pohyby, jako např. u norka skákajícího určitou dobu proti stěně klece nebo u lišky běhající v kleci stále dokola. Sebepoškozující chování se často objevuje např. u norků v podobě poškozování ocasů. Další abnormalitou v chování je např. zraňování či zabíjení vlastních mláďat u lišek.

Více informací najdete například v brožuře prof. Stephena Harrise Případ kožešinových farem, jejíž překlad vydala Svoboda zvířat v roce 2017.

Nemocná liška na farmě v Souměři                                                                        Další z lišek na farmě v Souměři