Kožešina je zdrojem znečištění ve všech stádiích výroby:
1) Odpad v podobě výkalů se vsakuje přímo do země, čímž znečišťuje povrchové a spodní vody, kromě toho představuje i ohrožení kvality ovzduší - např. liška polární (Alopex lagopus) vyprodukuje za rok stejné množství sloučenin dusíku a fosforu jako jedno prase domácí (Sus scrofa f. domestica).
2) Další rizikový odpad představují zkožkovaná těla zvířat.
3) Chemické ošetření kožešiny (kůže může projít až 50 procesy – např. barvením, při němž se změkčuje a konzervuje) většinou zahrnuje používání látek poškozujících životní prostředí.
4) Kožešinové produkty jsou jako konečný odpad vlivem chemického ošetření těžko biologicky rozložitelné.
5) Velká spotřeba energie při transportu. (Kvalitnější kožešiny jsou nejprve převáženy do velkých aukčních center, kde se prodávají. Poté jsou transportovány na místo zpracování a teprve v konečné fázi se dostávají k prodejci.) Výroba umělé kožešiny spotřebuje zhruba 60x méně energie.
Dalším negativním aspektem chovu tzv. kožešinových zvířat jsou úniky zvířat do volné přírody. V té jsou pak, především norci, nepřirozeným predátorem a konkurentem zákonem chráněných vyder říčních (Lutra lutra).
© Všechna práva vyhrazena - Proti srsti
webové stránky PeVat.com