Etické aspekty

Úsilí o správné zacházení se zvířaty má dlouhou legislativní historii. Ochrana zvířat proti týrání je celospolečenským zájmem. Vzhledem k tomu, že zvířata jsou stejně jako člověk živí tvorové schopní pociťovat bolest a utrpení, je morální povinností člověka poskytovat jim péči a ochranu před týráním, poškozováním zdraví a bezdůvodným usmrcováním.
Například zákon zakazující chov tzv. kožešinových zvířat v Anglii vychází především z mravních zásad, podle nichž chov tzv. kožešinových zvířat není slučitelný s vlastní hodnotou zvířat a respektem k němu. Život zvířete by ve jménu veřejného zájmu neměl být mařen bez dostatečného ospravedlnění. Zvířata by za tímto účelem neměla být ani chována. Zákon má chránit slabé a zranitelné tvory, včetně zvířat.

Podobně i připravovaná norská novela zákona na ochranu zvířat vychází z předpokladu, že zvířata mají kromě využitelné hodnoty také svoji vlastní hodnotu. Hodnota zvířete jako takového by měla mít přednost před užitnou hodnotou, kterou má zvíře pro člověka. Dokument zdůrazňuje respekt ke zvířatům a jedním z jeho cílů je zavést vysoké etické standardy chování norské společnosti ke zvířatům.

Kožešinové produkty jsou především symbolem statusu. Neexistují téměř žádné důkazy o jejich potřebnosti. Většina lidí, hlavně mladých, kožešiny nikdy nepoužívá. Ani novodobí vědci pracující v polárních oblastech kožešiny k ochraně před zimou zpravidla nepoužívají. Nejvíce kožešin je použito na tzv. trimy (lemování oděvů - limců, rukávů).