V Poslanecké sněmovně se bude rozhodovat o osudu desetitisíců zvířat na českých

V Poslanecké sněmovně se bude již v úterý 8. listopadu rozhodovat o dalším osudu desetitisíců norků a lišek. Do prvního čtení půjde návrh změny zákona, který by vedl k ukončení provozu stávajících devíti českých kožešinových farem. Přestože se zákazem těchto chovů dlouhodobě sympatizuje laická i odborná veřejnost (na lokální i celoevropské úrovni), má poslanecký návrh stále řadu odpůrců. Avšak zákaz kožešinových farem je především etická otázka, jejíž řešení česká veřejnost od svých politiků vyžaduje.

Kožešiny jsou v současnosti používány převážně jako ozdoby na oblečení či obuvi, a to hlavně v podobě tzv. trimů (lemů například kolem kapucí, rukavic apod.) nebo třeba bambulí na čepicích, a dávno tak neplní svou původní, praktickou funkci ochrany před mrazem. Zvířata jsou dnes zabíjena přímo a primárně kvůli těmto doplňkům, které nejsou pouhými odpadními produkty kožešinového průmyslu, jak by se mohlo na první pohled zdát. Výrobu módních ozdob tak lze jen stěží označit za důležitý lidský zájem, který by sám o sobě eticky odůvodňoval chov a usmrcování zvířat.

Rozsáhlé vědecké výzkumy a studie potvrzují, že na farmách jsou zvířata chována v nevyhovujících podmínkách. Absence adekvátního welfare a držení nedomestikovaných šelem v malých klecích, kde není možné uspokojit jejich přirozené potřeby, nevyhnutelně vede k utrpení těchto zvířat. Etické obavy většiny evropských občanů a kruté podmínky chovu na farmách vedou k tomu, že v posledních několika letech ukončuje existenci kožešinových farem stále více zemí a také Česká republika v současné době zvažuje podobné kroky.

V březnu letošního roku podala skupina 50 poslanců napříč politickým spektrem (včetně premiéra a dvou ministrů) návrh zákona, který má v České republice kožešinové farmy zakázat. Od roku 2017 by se nesměly nové farmy zakládat a do konce roku 2018 by měly ukončit svojí činnost stávající podniky. Farmářům by tak bylo poskytnuto přechodné období, během kterého budou mít dostatek času, aby se na zrušení chovů připravili. Důvod navrhovaného zákazu je jasný – předkladatelé novely jsou přesvědčeni, že: „V Evropě v jednadvacátém století nemá takový byznys místo.“

O měsíc později k danému návrhu vláda zaujala neutrální stanovisko: “Vláda v obecné rovině souhlasí s východisky, z nichž předložený návrh zákona vychází, což jsou především etické otázky, které vzbuzuje usmrcování zvířat v případech, kdy pro to neexistuje důležitý lidský zájem.”

Pod záštitou poslance Böhnische proběhly při příležitosti blížícího se projednávání této novely dva semináře. Ten první představil názor převážně českých odborníků, cílem druhého bylo poskytnout mezinárodní zkušenosti. Do Prahy proto přijeli zákonodárci a vědci ze zemí, kde už obdobná legislativa platí. Předali tak praktické zkušenosti, informace o procesech schvalování, implementace a důsledcích zákona rušícího kožešinové farmy. Výsledek semináře je jednoznačný: kožešinová zvířata na farmách nelze domestikovat, a tudíž zde pro ně nelze ani vytvořit vhodné podmínky.

Zahraniční přednášející se během semináře mj. shodli, že prosadit zákon o zákazu kožešinových farem nebylo jednoduché a úspěchu pomohla síla veřejných názorů - dle průzkumu CVVM z roku 2015 podporuje přijetí obdobné úpravy v České republice 70 % občanů.

Cesta k zákazu kožešinových farem je ještě dlouhá, jelikož legislativní proces přijetí novely zákona na ochranu zvířat proti týrání je teprve na svém začátku a rozhodně není zcela vyhráno. Doufejme ale, že se Česká republika brzo připojí k Evropě, pro kterou je důležitá veřejná morálka a welfare zvířat, a ukončí krutou praxi chovu kožešinových zvířat, jako ji ukončilo (přímou nebo nepřímou formou) už více než 10 evropských zemí.