jste zde: úvodní » Novinky » Odvrácená tvář kožešinového průmyslu ve Francii


Odvrácená tvář kožešinového průmyslu ve Francii

Odhaleno na norkových farmách

Sdružení One Voice zveřejňuje aktuální záběry pořízené na šesti z celkem čtrnácti stávajících norkových farem ve Francii.[1] Poukazují na utrpení norků a také na znepokojivé postupy v oblasti životního prostředí. Sdružení požaduje urychlené zavření těchto farem. Tento požadavek podporuje i francouzská veřejnost, jejíž většina je proti kožešinám.

Záběry, které sdružení One Voice zveřejnilo 9. ledna 2017, pořídili lidé, kteří mají přístup do areálů francouzských norkových farem.

Živoření zvířat, trpících ve špinavých klecích, má do luxusu daleko. Na pletivo tvořící vrchní část jejich žalostných obydlí je pokládána odporná kaše, jejíž zbytky zde zůstávají a hnijí, někdy i po delší dobu. Dno klece tvoří drátěný rošt, o nějž si norkové zraňují tlapky. Roštem propadávají výkaly a vrší se na hromadách, někdy obrovských rozměrů. Voda, která protéká kolem klecí, s sebou odnáší splašky, a vyvolává tak obavy ohledně ochrany životního prostředí. Těla mrtvých zvířat v trávě přináší pochyby o dodržování hygieny. Na jeden kožich je zabito až 80 norků, a odhaduje se, že chov o 1 500 samicích generuje ročně 120 tun hnoje a tunu fosforu.[2] Ve Francii je každoročně zabito 200 000 norků.

Chovatelé překládají směšné argumenty o „vytváření života“ a zárukách dobrých životních podmínek chovaných zvířat. Norkům na těchto farmách je ovšem odpírán přístup k vodě a jakákoliv forma aktivity, přestože jsou to polovodní dravci. Jejich jediným východiskem je šílenství, které se projevuje stereotypním chováním. A když přijde čas ukončit jejich smutný život, jsou brutálně vytaženi z klecí a naházeni jeden na druhého do přepravního kontejneru.

Chovatelé tvrdí, že po několika generacích v zajetí ztrácí norkové touhu po svobodě. Jak tedy vysvětlit jejich pokusy o útěk, pokud k němu dostanou příležitost? Norkům je vrozená potřeba žít na svobodě, v blízkosti vodního toku, lovit na souši i ve vodě, skrývat se. Žádná živá bytost není stvořena k životu v zajetí. Utrpení nelze přivyknout. Záběry zachytily zoufalý pokus dvou norků o útěk. Oba na pozemku farmy chytil a trýznil pes. Kolika norkům se však podaří uniknout a stát se součástí ferální (zdivočelé) populace, která byla zaznamenána v celé Francii? Norkové jsou zde nepůvodním druhem a jejich výskyt vede k narušování ekosystému. Existují plány na etické řešení tohoto problému, ovšem aby byly efektivní, nesmí se do ekosystému dostat další jedinci. Nesmí tedy existovat žádné farmy.

Muriel Arnalová, předsedkyně sdružení One Voice, prohlašuje: “Jako by tyto farmy opustila veškerá lidskost. Zvířata chovaná na kožešinových farmách jsou vnímající bytosti, kterým je vlastní nezpochybnitelná touha žít. Neustále je jim však odpírán jejich přirozený způsob života. Jejich životy jsou plné utrpení a strádání. Není správné, že sektor luxusního zboží nadále podporuje tyto praktiky. Bez etiky skutečná krása neexistuje. Žádáme okamžitý zákaz kožešinových farem ve Francii.“

Všechny získané poznatky jsou k dispozici ve zprávě sdružení One Voice. V návaznosti na toto vyšetřování vzniklo také video. Veškeré uvedené informace jsou dostupné na internetové stránce kampaně: www.VisonsLeRespect.fr/en



[1]Zdroj: Well Fur

[2]Zdroj: Nasi, 1977, in: Guégan er Rougeot (1987) : Le vison, techniques d’élevage et rentabilité (Norkové, jejich chov a rentabilita), TAVI, 1987

Přeloženo z tiskové zprávy One Voice, leden 2017

 

»zpět do archivu novinek

© Všechna práva vyhrazena   - Proti srsti

Tvorba webových stránek ANTstudio.cz